Mnozí zálohují data na druhý disk, který mají v PC. To je vyloženě špatný postup, protože v případě, že se počítač zaviruje nějaký virem, který maže data, tak mohou přijít jak o data tak i o zálohu. A v případě, že se u počítače poškodí zdroj a do disků začne dodávat výrazně vyšší napětí než je povolené, tak opět nebudou data ani jejich záloha.
Výše uvedený případ je jen jeden z mnoha příkladů jak nezálohovat.
Jak tedy zálohovat?
Zcela univerzální postup neexistuje. Vždy je třeba se přizpůsobit podmínkám konkrétní firmy nebo uživatele. Záleží na tom, jak často jsou data modifikována a jakou velikost dat je třeba zálohovat. Níže uvedené postupy je tedy třeba upravit na konkrétní potřeby.
V prvé řadě je třeba si stanovit která data je třeba zálohovat pravidelně a co je možné jednorázově důkladně zazálohovat a pravidelně již nezálohovat.
Příkladem by mohlo být účetnictví nebo fakturace . Aktuální rok je třeba zálohovat pravidelně. Uplynulé roky je možné jednorázově velmi důkladně zazálohovat a již ho dále pravidelně nezálohovat, protože se již měnit nebude.
Pro tu část dat, která je potřeba zálohovat pravidelně, je třeba stanovit si, jak často je třeba zálohovat. Někdo vytvoří mnoho nových dat každý den. Někdo vystaví jednu fakturu za týden. Obecně bych doporučoval zamyslet se nad tím, jak dlouho by trvalo znovu zadání ztracených dat a podle toho stanovil interval zálohování. Pokud se ale jedná o data již znova nezískatelná - emaily, fotografie a pod, pak je vhodné zálohovat denně.
Velmi často se setkávám s tím, že se vždy zazálohuje jen aktuální stav. To je velmi nebezpečné! Vždy je třeba mít několik verzí záloh. Může dojít k náhlé havárii disku, kdy stačí poslední záloha, ale často dochází k tomu, že se poškodí jen část dat (například se poškodí nebo smažou některé textové soubory) a nikdo si toho hned nevšimne a přijde se na to třeba až po několika dnech. Pokud by byla k dispozici jen poslední záloha, pak by obsahovala tyto soubory již v poškozeném stavu. Proto je třeba si nechávat minimálně několik záloh zpětně, aby bylo možné zkusit dohledat tu zálohu, kde jsou ještě data nepoškozená.
Dále je třeba zvolit kam zálohovat. Zde bude zásadní rozdíl pokud zálohujete jednotlivé PC nebo pokud potřebujete zálohovat celou počítačovou síť.
V tomto článku budeme zatím řešit jen případ s jedním PC.
Na co zálohovat je nutné určit podle velikosti dat, která potřebujeme zálohovat. Pokud se bude jednat o velikosti v řádech maximálně jednotek GB, pak je možné zálohovat na flash disky. Vždy by záloha měla být alespoň na dvou flash discích. Takže například si flash disky nazveme lichý a sudý a liché dny zálohujeme na lichý a v sudé na sudý. Díky tomu i v případě poruchy jednoho flash disku máme zachovánu ještě předchozí zálohu. Občas je třeba udělat ještě minimálně jednu další kopii a tu odnést někam jinam - domů do bankovní schránky apod. Pokud by došlo k vykradení, k požáru apod. Pak nemusíme mít ani data v počítači ani zálohu a bude potřeba použít tuto zálohu jinde umístěnou.
Pokud bude dat tolik, že není reálné zálohovat je na flash disky, pak bude nutné zvolit nejlépe externí disky a zálohovat na ně. Ideální by opět bylo zálohovat na minimálně dva externí disky a jeden další, který by se schovával někde jinde. Vzhledem k vyšší ceně externích disků je asi nutné zvážit jestli kupovat těchto disků několik nebo zvolit kompromis a mít všechny zálohy uloženy na jednom disku. Je třeba stanovit, za kolik každému stojí jeho data.
Jak v případě flash disků tak i v případě externích disků je třeba dodržovat to, že jsou k počítači připojené jen po dubu zálohování. Nikdy je nenecháváme připojené celý den. Pokud by došlo k smazání dat virem nebo poškození zdroje počítače, pak se může zničit i toto externí zálohovací zařízení.
Vždy je třeba občas zkontrolovat jestli záloha probíhá a zda je v ní obsaženo vše co chceme zálohovat!
